Zelené financování v realitách

Lenka Šindelářová

18. listopadu 2022 • 9 min.

Banky a financující instituce jsou stěžejními hráči v boji proti změnám klimatu a jejich zapojení je zásadní pro plnění cílů ESG (Environmental, social and governance) a udržitelnosti. Kolektivní závazek k opatřením v oblasti klimatu (Collective Committment to Climate Action) z roku 2019 podepsalo 38 finančních institucí.

Tento dokument shrnuje, jak se mají banky chovat, aby dostály Pařížským cílům. V souladu s Pařížskou dohodou se finanční instituce zavázaly sladit svá portfolia tak, aby financovala přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku s cílem snížit globální oteplování pod 2 stupně Celsia a usilovat o snížení pod 1,5 stupně Celsia. [ 1 ]

Náklady na zelenou tranzici

Podle posledních dostupných dat OSN z roku 2018 bylo vydáno za období jednoho roku na boj se změnami klimatu 79 miliard dolarů, což je méně, než činil závazek na 100 miliard dolarů vynaložených ročně. Celkové náklady na zelenou tranzici by ale mohly do roku 2050 vyšplhat až k jednomu biliónu dolarů ročně.

Podle odhadů OSN by ale ekonomický přínos přechodu na zelenou ekonomiku výrazně převýšil náklady, přímý ekonomický přínos by mohl dosahovat 26 biliónů dolarů ročně do 2030 v porovnání se status quo.[ 2 ]

Dopad nečinnosti versus přínosy boje proti změnám klimatu

Podle výzkumu výzkumného institutu pojišťovací společnosti SwissRe by nečinnost v oblasti změny klimatu do poloviny století mohla snížit globální roční hospodářský výkon o 18 %.[ 3 ]

Naopak společná analýza International Energy Agency a Mezinárodního měnového fondu odhaduje, že investice do přechodu na čistou energii každoročně zvýší celosvětový HDP o 0,4 %. Při cestě k nulovým čistým emisím by byl globální HDP do roku 2030 ve srovnání s jinými modely o 4 % vyšší.[ 4 ]

Všechny tyto výzkumy dokládají, že boj proti změnám klimatu a snaha o udržitelný rozvoj přináší snížení rizik a potenciální zvýšení výnosů, což jsou obojí hlavní imperativa finančních institucí.

Reakce finančního sektoru

V České republice podepsalo v březnu 2021 celkem deset bank v rámci České bankovní asociace (ČBA) Memorandum ČBA pro udržitelné finance, postupně se k memorandu přidaly také další banky.

V memorandu se zavázaly posuzovat svou činnost optikou požadavků na ekologicky a sociálně odpovědné podnikání a slaďovat své cíle s cíly OSN a EU v oblasti udržitelnosti, a to také ve vztahu se svými klienty. Souhlasily se snahou spolufinancovat s veřejnou správou projekty na zelenou přeměnu. Zavázaly se transparentně revidovat a reportovat ať již pozitivní tak negativní dopady v oblasti ESG. 

Na konci loňského roku zveřejnila Česká bankovní asociace (ČBA) modelový dotazník, ze kterého budou banky vycházet při zjišťování ESG informací. 

Od poloviny roku 2021 jsou banky povinny u nových úvěrů či při přeceňování zástav vyhodnocovat ESG dopady. Od poloviny roku 2022 platí tato povinnost na celé portfolio. Data budou bankám sloužit jako podklad pro ESG rating, který je součástí celkového ratingu klienta rozhodujícího o ceně úvěru.[ 5 ]

Banky se snaží limitovat jednak svůj vlastní dopad na životní prostředí a redukovat svoji uhlíkovou stopu, tedy i uhlíkovou stopu budov, které samy obývají. Kromě snížení emisí z budov, také přechodem na elektromobilitu. Moneta Money Bank si stanovila za cíl přejít na elektromobilitu a svou firemní flotilu zeštíhlila a sdílí. Pobočky banky jsou pak plně zásobeny energií z obnovitelných zdrojů.

Vlastní provoz je jen jeden z pilířů aktivit bank v oblasti ESG, z pohledu rozsahu dopadu, je zásadní hlavně jejich snaha limitovat expozici vůči tzv. „hnědým klientům“ a zvýšit expozici vůči „zeleným klientům“. Soulad s ESG tak také snižuje rizikový profil financovaných subjektů či projektů, jelikož ty zelené jsou dle obecného předpokladu dlouhodobě udržitelné.

Co je to zelené financování?

Zelené finance jsou chápány jako financování aktivit prospěšných životnímu prostředí a zaměřených na boj se změnou klimatu, používá se pro označení finančních produktů, instrumentů a financování se zaměřením na environmentální cíle a zahrnuje kromě životního prostředí také další pilíře ESG a to sociální, ekonomickou a finanční udržitelnost a governance.

V rámci evropské legislativy vymezuje Směrnice o faktorech udržitelnosti (článek 2(22)) rizika udržitelnosti ve finančním smyslu jako environmentální, sociální nebo governance událost nebo stav který, pokud nastane, může způsobit skutečný nebo potenciální významný negativní dopad na hodnotu investice.

Podle Lenky Kostrounové, ředitelky realitního financování ČSOB, „to není o tom, že by „nešetrný“ projekt získal dražší financování, jde o to, že ho v blízké budoucnosti nemusí dostat vůbec, pokud nemá řešení jak projekt „upgradovat“ na udržitelnou úroveń.“

Podle Ondřeje Kadlce, Vice Presidenta strukturovaného financování v ING, se banka omezuje na financování nemovitostí, které dosahují jen dvou horních úrovní mezinárodních certifikačních systémů jako je LEED a BREEAM. Možností pro nemovitosti, které nedosahují zatím na tuto úroveň, je financování CAPEXových výdajů vedoucích ke zvýšení energetické efektivity v rámci tzv. Sustainability Improvement Loans. Nemovitost pak projde vstupním auditem a jsou stanoveny parametry, kterých chce dosáhnout po modernizaci, následně se pak provádí měření po dobu jednoho až dvou let a pokud poté dosáhne splnění počtu stanovených kritérií, dojde k určitému incentivnímu snížení marže úvěru. Vše prochází také externí evaluací.

Podle Evy Chvalkovské, vedoucí týmu ESG Komerční Banky, ESG kritéria Komerční Banky vycházejí z taxonomie EU (nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic EU 2019/2088) a Pravidel skupiny SG pro zelené úvěry a úvěry vázané na cíle udržitelnosti. V oblasti posuzování nemovitostí se od května 2022 metodika v podstatě kryje s EU Taxonomií. Na základě toho pak banka rozhoduje o tom, zda transakci podpoří formou zvýhodněné úrokové sazby, protože se jedná o projekt přínosný z hlediska ESG. Jedná se tedy o pozitivní přístup, kdy podporujeme udržitelné investice, ale neznevýhodňujeme ty, které daná kritéria nesplní. Projekty nemovitostí, které nesplňují kritéria taxonomie, financujeme a budeme financovat i v budoucnosti, pokud splní legislativní požadavky (tj. mají všechna povolení). Na tyto projekty jen nemůžeme poskytnout interní dotaci.

Zelené dluhopisy a zelené úvěry

Poptávka i nabídka tzv. zelených úvěrů roste. Jako příklad uveďme ING, která poskytla v roce 2021 investiční společnosti Hines první zelenou půjčku. Kromě půjčky 40 mil. EUR pro špičkovou kancelářskou budovu ve Frankfurtu, bude také financovat městský logistický park u londýnského letiště Heathrow. Obě nemovitosti mají certifikát udržitelnosti a nadprůměrnou úroveň energetické efektivity.[ 6 ]

Hlavním regulačním rámcem pro zelené financování jsou Principy zelených dluhopisů Mezinárodní asociace kapitálového trhu (ICMA) a Principy udržitelnosti a principy zelených úvěrů Asociace úvěrového trhu (LMA).

Podle ICMA je zelený dluhopis, takový bond, jehož výnosy budou použity na zelené projekty, a nastiňuje různé kategorie projektů, které by se kvalifikovaly, včetně „zelených budov, které splňují regionální, národní a mezinárodně uznávané standardy nebo certifikace a také ekologicky udržitelné využití půdy a pozemků“.[ 7 ] Principy ICMA stanovují základní povinnosti využití výnosů ze zelených dluhopisů, zásady reportingu a vyhodnocování.

LMA definuje podobně jako ICMA projekty způsobilé pro zelený úvěr jako projekty, které se spoléhají na obnovitelnou energii, energetickou účinnost, prevenci a kontrolu znečištění, stejně jako čistou dopravu a ekologicky udržitelné řízení živých přírodních zdrojů a využívání půdy.[ 8 ] V ČR zatím tzv. Green Loans nejsou běžné a banky nevyčíslují a nepočítají pozitivní environmentální dopady těchto projektů, což je požadavek LMA.  

Definice Green Loan a Green Bond jsou ovšem záměrně velmi vágní a je tedy na jednotlivých finančních institucích, aby se k tomuto tématu postavily po svém a vytvořily si systémy hodnocení. Splnění těchto základních požadavků by ale mělo zabránit riziku tzv. greenwashingu, tedy poskytnutí falešné představy, že aktivity společnosti jsou udržitelné.

Společnost CTP v září 2020 vydala svou první emisi zelených dluhopisů v hodnotě 650 mil. EUR, následovala další v říjnu 2020 v hodnotě 400 mil. EUR s kupónem 0,625 %. V úspěšných emisích zelených bondů pokračovala v roce 2021, kdy nejdříve v únoru vydala bondy v hodnotě 500 mil. EUR s kupónem 0,75 % na 6 let a v červnu pak přikročila k duální tranši v hodnotě 1 miliardy EUR, 500 mil. EUR se splatností 4 roky a 0,5 %, což byl nejnižší kupón korporátu ze střední a východní Evropy a 500 mil. EUR se splatností 8 let a kupónem 1,25 %. Následovala další emise v září 2021 v hodnotě 500 mil. EUR. Poslední emise v lednu 2022 v hodnotě 700 mil. EUR s čtyřletou splatností a fixním ročním kupónem ve výši 0,875 %. Tyto zelené dluhopisy slouží k refinancování portfolia CTP, které je celé kompletně certifikováno systémem BREEAM. Díky zeleným dluhopisům se snížily náklady financování dluhu CTP na 1,12 %.

Skupina CPI Property Group vydala v lednu 2021 rovněž dluhopisy za 700 milionů eur. Cenné papíry jsou vázány na cíl firmy snížit emise skleníkových plynů o 30 procent do roku 2030. Pokud nebude na konci roku 2027 splněn průběžný cíl, dojde k navýšení výnosu z 1,75 % o 0,25 % v posledních dvou letech životnosti dluhopisů. Datum splatnosti cenných papírů je 14. ledna 2030.

Svoje vlastní interní regulace si také vytváří sami realitní developeři a investoři, kteří se tak snaží využít aktuální vysoké poptávky na finančních trzích po zelených dluhopisech pro alternativní možnosti financování svých nemovitostních portfolií.

Uvedené příklady ukazují, jak silná je poptávka na finančních trzích po zelených dluhopisech a jak atraktivní z hlediska možnosti snížení nákladů financování. Velmi diskutovaným tématem právě u zelených bondů je riziko greenwashingu. Bloomberg varuje před příliš měkkými cíly emitentů a očekává také lepší výkon dobře strukturovaných bondů v dlouhodobém časovém horizontu. Rozdíl panuje také mezi zelenými bondy a tzv. sustainability-linked bonds, které mají daleko širší a měkčí zaměření a dle Bloomberg tvoří až 80 % všech bondů v kategorii udržitelnosti.

Pří poskytování úvěrů riziku green-washingu předchází například ESG tým Komerční banky tak, že ověřuje plnění ESG kritérií banky u investičních úvěrů v korporátním bankovnictví a oddělení interního auditu banky kontroluje dodržování procesu a kritérií.

Většina nového developmentu je vysoce energeticky efektivní a udržitelná, drtivá část nově stavěných kanceláří, skladů, retailových prostor, či hotelů je certifikována jedním či druhým systémem certifikace zelených budov a nemá tedy problém splnit kritéria na poskytnutí zeleného úvěru, či splnění požadavků pro zelené bondy. Hlavní výzvou nejen pro český realitní trh je modernizace a rekonstrukce starších budov a jejich tranzice na nízkoenergetický či nízko-uhlíkový standard. Jen například v Praze bylo 1,573 milionu metrů čtverečných kanceláří postaveno před více než 15 lety, což představuje 42 % z celkové plochy moderních kanceláří v hlavním městě. Z těchto starších budov pak 80 % není certifikovaných žádným systémem certifikace zelených budov podle dat Prague Research Fora. První certifikovanou budovou byla příznačně centrálu banky ČSOB v Radlicích v roce 2010 a to systémem LEED Gold. V Praze je aktuálně certifikováno 46 % z celkového objemu moderních kanceláří.

Cirka 4 mil. metrů čtverečných skladových a průmyslových ploch v ČR je starších deseti let, což tvoří 42 % z celkového objemu těchto ploch, 19 % z celkového objemu je pak starší 15 let. V segmentu retailových prostor pak podíl nákupních center a parků starších patnácti let činí dokonce 49 % (1,95 mil. m²). Potenciál pro modernizace směrem k vyšší udržitelnosti je tedy v České republice značný a bude tomu také odpovídat zvýšená potřeba zeleného a udržitelného financování.

Prameny a literatura

1.www.unepfi.org/wordpress/wp-content/uploads/2019/12/PRB-Collective-Commitment-to-Climate-Action.pdf
2.https://news.un.org/en/story/2021/06/1094762
3.www.swissre.com/media/news-releases/nr-20210422-economics-of-climate-change-risks.html
4.www.iea.org/news/pathway-to-critical-and-formidable-goal-of-net-zero-emissions-by-2050-is-narrow-but-brings-huge-benefits
5.https://cbaonline.cz/vzorovy-esg-dotaznik-na-pomoc-firmam
6.www.hines.com/news/hines-and-ing-agree-first-green-loan-facility
7.www.icmagroup.org/assets/documents/Sustainable-finance/2021-updates/Green-Bond-Principles-June-2021-100621.pdf
8.www.lma.eu.com/application/files/9115/4452/5458/741_LM_Green_Loan_Principles_Booklet_V8.pdf

Související článek

Regulatorika udržitelného financování

Seznamte se s milníky globálního boje proti změnám klimatu a evropskou legislativou.